Aktuality z astronomie
Prachová mračna v blízkosti Orionova pásu
Tento nový snímek oblasti obklopující reflekční mlhovinu Messier 78, nacházející se severně od Orionova pásu, ukazuje oblaka kosmického prachu
protkaná mlhovinou jako šňůra perel. Pozorování bylo učiněno s dalekohledem Atacama Pathfinder Experiment (APEX) [1], který vyžívá tepelného záření mezihvězdného prachu k tomu, aby ukázal
astronomům, kde se vlastně nové hvězdy formují.
Miliardy kamenných planet v zóně života kolem červených trpasličích hvězd v Mléčné dráze
Hledač planet, přístroj HARPS na Evropské jižní observatoři (ESO), přináší nové výsledky v oblasti kamenných planet. Planety, ne větší než Země, se velmi často objevují u slabě zářících trpasličích hvězd v zónách života. Mezinárodní vědecký tým odhaduje, že takových planet jsou miliardy jen v samotné Mléčné dráze a pravděpodobně přes sto planet v přímém sousedství našeho Slunce. Toto je první přímé měření, které zjišťuje počet tzv. super-Zemí obíhajících kolem červených trpasličích hvězd, které jsou nejběžnějším typem (až 80%) hvězd v zastoupených Mléčné dráze.
Byly objeveny první planety zemského typu mimo sluneční soustavu
Kosmickýteleskop Kepler objevil první planety obíhající hvězdu podobnou Slunci mimo naší soustavu. Planety nazvané Kepler-20e a Kepler-20f jsou příliš blízko k jejich mateřské hvězdě, aby se v tzv. obyvatelné zóně na povrchu planet mohla vyskytovat tekutá voda. Jedná se první potvrzené objevy nejmenších exoplanet obíhající kolem hvězdy podobné Slunci.
Tento objev je známkou dalšího významného milníku v hledání planet podobných Zemi. Objevené planety jsou považovány za skalnaté. Kepler-20e je o málo menší než Venuše, měří 0.87 násobku poloměru Země. Kepler-20f je zase o málo větší než Země, měří 1.03 násobek tohoto poloměru. Obě planety jsou v pětičlenné soustavě planet pojmenované Kepler-20, ve vzdálenosti přibližně 1 000 světelných let v souhvězdí Lyry.
Novinky z hvězdárny
Filmový večer (pro dospělé a mládež)
ve středu 9. května v 17:30 hod.
MĚSÍC - SEN A SKUTEČNOST
Pořad věnovaný našemu nejbližšímu kosmickému souputníkovi a zároveň jedinému tělesu kromě Země, na kterém stanul člověk.
Astronomická přednáška (pro dospělé a mládež)
ve středu 23. května v 17:30 hod.
PŘECHOD VENUŠE, MÁME POSLEDNÍ ŠANCI
Ve středu 6. června 2012 proběhne v ranních hodinách úkaz, který již za našich životů zcela jistě nezahlédneme. Planeta Venuše přejde přes sluneční kotouč a způsobí malé, ale o to unikátnější zatmění Slunce. Na další takové představení budeme čekat 105 let.
Přednáší: Jaroslav Trnka, Městská hvězdárna ve Slaném
Tip na pozorování v květnu 2012
Měsíc - náš nejbližší kosmický soused je v květnu na večerní obloze dobře pozorovatelný od 1. do 5. května a od 24. května do konce měsíce. První čtvrť - období s nejlepšími pozorovacími podmínkami – nastává 28. května. Tato doba je vhodná zejména pro pozorování povrchových útvarů na Měsíci, neboť na rozhraní mezi světlem a stínem (na tzv. terminátoru) útvary vrhají zřetelné stíny. Tehdy, na rozdíl od úplňku (nastává 6. května), vynikne plastičnost měsíčního povrchu.
Na květnové večerní obloze budeme moci pozorovat Venuši, a to večer nízko nad západním obzorem, Mars většinu noci kromě jitra a Saturn, který je po opozici a na obloze bude po celou noc.
Dne 5. 5. ráno spatříme nad východním obzorem seskupení Měsíce, Saturnu a Spiky.
Ve středu 6. 6. ve 2 hodiny se bude nacházet planeta Venuše v dolní konjunkci a tehdy dojde k výjimečnému úkazu, jehož pozorování si nebudeme následujících 105 let moci dopřát, a to k přechodu Venuše přes sluneční kotouč. Jedná se v podstatě o zákryt jednoho tělesa sluneční soustavy jiným, o jakési „zatmění Slunce“ Venuší. Ovšem vzhledem ke vzdálenosti Země a Venuše budeme na slunečním disku pozorovat pouze pomalu se pohybující černou tečku, ale za použití vhodného filtru (nejlépe svářečský filtr č. 13) tento úkaz uvidíme i pouhým okem. Z našeho území bude pozorovatelný pouze konec úkazu (poslední 2 hodiny), neboť u nás Slunce v jeho průběhu vychází.
