Městská hvězdárna ve Slaném je specializovaná instituce, která aktivně přispívá k rozvoji vědy a vědeckých poznatků tím, že pořádá populárně - vzdělávací akce v oblasti astronomie a příbuzných věd, systematicky se věnuje odborně - výzkumné a pozorovatelské činnosti v oblasti proměnných hvězd a exoplanet. Naším cílem je přiblížit poznávání vesmíru všem těm, kteří touží zažít vlastní kouzlo z objevů.





Aktuality z astronomie

Nová trpasličí planeta objevena za drahou Neptuna
Mezinárodní tým astronomů objevil novou trpasličí planetu obíhající v disku malých zmrzlých těles za Neptunem. Nové těleso má průměr zhruba 700 km a jeho dráha patří k největším, jaké u trpasličích planet vůbec známe. Označení 2015 RR 245 přidělila tělesu Mezinárodní astronomická unie a bylo evidováno databází Minor Planet Center. Nová trpasličí planeta byla objevena pomocí obřího kanadsko-francouzského dalekohledu umístněného na vrcholu sopky Maunakea na havajských ostrovech.

více...    

Juno na orbitě kolem Jupiteru
Úspěšným navedením sondy Juno na oběžnou dráhu kolem Jupiteru 5. července ráno SELČ byla zakončena její téměř pětiletá cesta sluneční soustavou za největším z obrů. Primárním vědeckým cílem dvacetiměsíční mise, která na Juno čeká, je získat informace o nitru planety, jež mohou mnohé napovědět o jejím formování. To by také přineslo informace o historii celé Sluneční soustavy i o vzniku jiných solárních systémů ve vesmíru. Devět vědeckých přístrojů, ukrytých před silnou radiací ve speciální komoře, bude zjišťovat existenci pevného jádra Jupiteru, mapovat jeho intenzivní magnetické pole, měřit množství vody a amoniaku v atmosféře a pozorovat polární záře.

více...    

Červený obr Antares
Antares (Alfa Scorpio) snadno rozpoznáme na letní obloze. Jedná se totiž o nejjasnější hvězdu výrazně načervenalé barvy ve známém souhvězdí Štíra. Antares vyhledáte nad jižním obzorem v podvečer od pozdního jara až do začátku podzimu. Stejně dobře by měl být vidět Antares i v malém triedru. Dalekohled vám navíc nabídne pohled na malou hvězdokupu M4 v těsné blízkosti jasné hvězdy. Antares je šestnáctou nejjasnější hvězdou na obloze. Antares je skutečně obrovská hvězda s poloměrem přesahující 3 astronomické jednotky (AU). Jedna astronomická jednotka je přitom průměrná vzdálenost Země od Slunce. Představte si, jak by vypadala naše sluneční soustava, když bychom naše Slunce nahradili Antarem – povrch hvězdy by pohlt oběžnou dráhu Marsu!

více...    

Slabá kometa na večerní obloze
Kometa C/2014 W2 (PANSTARRS) je sice na konci nautického soumraku velmi vysoko nad obzorem (až 80°), ale na vizuální pozorování, byť velkým dalekohledem, to už opravdu není. Tak alespoň jedna fotka ze včerejšího pozorování pomocí CCD kamery. Kometa byla objevena 17. listopadu 2014 při jasnosti 18,8 mag havajským teleskopem PanSTARRS. Slunci byla nejblíže 10. března 2016, a to zhruba 2,67 AU daleko. Malou jasnost komety (aktuálně 14.05 mag) by mohly vyvážit relativně stabilní podmínky pro pozorování v průběhu celého léta i začátkem podzimu, kdy se bude kometa držet stále vysoko nad obzorem. Kometa se v průběhu lunace přesune ze souhvězdí Draka (Dra) do Pastýře (Boo).

více...    

Gravitační vlny byly detekovány u druhého páru černých děr
V únoru letošního roku byl prezentován přelomový objev gravitačních vln na experimentu LIGO (Laser Interferometer Gravitational-Wave Observatory). Dvojici laserových detektorů LIGO v amerických státech Washington a Louisiana se tehdy podařilo zachytit pohyb vzdálených výrazně hmotných těles -- černých děr. Tyto tělesa vyzařují gravitační vlny, které odnášejí energii. To způsobuje, že obě černé díry, které se gravitačně přitahují, se k sobě přibližují, až se nakonec spojí v jedinou. Vyzářená energie je obrovská a prakticky všechna se vyzáří až zcela v závěru vzájemného obíhání a splynutí děr během méně než jedné sekundy.
    Dnes (15. června 2016) zveřejnili vědci další pozorování. Vědecký tým z laserového interferometru dostal nečekaný vánoční dárek, když detektory 26. prosince 2015 zaznamenaly další nečekaný signál gravitačních vln, tedy tři měsíce po první detekci. A opět se jednalo signál (malou deformaci prostoročasu) pocházející z konečné fáze splynutí dvojice velmi hmotných černých děr. Jedná se o velmi významné pozorování, které potvrzuje, že tyto kataklyzmatické události jsou poměrně časté. Čili je dost možné, že další detekce budou velmi brzy následovat.

více...    

Kde se vzaly černé veledíry v raném vesmíru?
Existence černých děr je v dnešním vesmíru prokázána v téměř nesčetném množství případů. Černé díry jsou mj. známy coby průvodci viditelných hvězd v binárních soustavách. Takové černé díry se prozrazují nejen svým gravitačním vlivem na pohyb viditelného souputníka, ale často také nasávají jeho látku a při akreci se v bezprostředním okolí uvolňuje extrémní množství energie. V tomto měřítku jde o tzv. hvězdné černé díry, které nejspíše vznikly v závěrečném stádiu hvězdného života, pokud měla původní hvězda více než deset slunečních hmotností. Známe ale i černé díry, které sídlí v srdcích velkých hvězdných soustav, jimiž jsou obří kulové hvězdokupy nebo i velké galaxie...
     Více čtěte v aktuálním čísle ALDEBARAN BULLETINu s článkem Ivana Havlíčka.

více...    

Kosmická sonda Rosetta detekovala glycin
Ingredience považované za klíčové pro vznik života na Zemi byly objeveny u komety, kterou téměř dva roky sledovala evropská sonda Rosetta. Mezi klíčové ingredience patří aminokyselina glycin, která se běžně vyskytuje v proteinech. Dále je to fosfor, který je zase klíčovou součástí DNA a buněčných membrán. Vědci už dlouho diskutují o možnosti, že voda a organické molekuly byly importovány na Zemi prostřednictvím komet a asteroidů.
     Více najdete v aktuálním čísle ALDEBARAN BULLETINu s článkem Vítězslava Kříhy.

více...    

Fantastický Saturn se předvádí v opozici
Jsme uprostřed planetární renesance. Vyjděte jakýkoliv jasný večer ven a může spatřit Jupiter nad jihozápadem a jasný Mars nad korunami stromů nad jihovýchodem. Na scéně se však obvuje další jasný objekt nalevo od Rudé planety -- Saturn! Zatímco se Mars podobá Zemi v mnoha ohledech a uvažujeme o možnostech vzniku života na jeho povrchu, tak Saturn je daleko více cizí. Je více než 9ktrát větší než naše planeta, nemá pevný povrch až do té chvíle, než byste skrz několik tisíc kilometrů silnou oblačností pronikli k jeho pevnému jádru. Pro lepší pochopení -- srdce pána prstenců je ve složení směsi tekutého kovového vodíku a skal, která také netvoří souvislou pevnou vrstvu. A samotná atmosféra -- 75% vodík a 25% hélium. To je to zkrátka podivné, ačkoliv nikoli překvapující. Saturn byl formován ve vnějších oblastech Sluneční soustavy, kde bylo dost materiálu pro stavbu planet -- ledu a kamení. Jakmile protoplanetární jádro dostatečně zmohutnělo, mohlo si lépe držet lehčí plynné složky. Maličká Země ztratila většinu jakýchkoliv prvotních plynných složek. Saturn je jediná planeta, která aby plavala na vodě! Za předpokladu, že máme vodní nádrž dostatečně velkou na to, abychom to mohli zkusit. Průměrná hustota Saturnu je totiž pouze 0,6873 g/cm3.
     Příští pátek (1. června) dosáhne Saturn své opozice vůči Slunci podobně, jako to udělal minulou neděli Mars. V tento den bude zároveň nejblíže Zemi pri tento rok, dosáhne nejvyšší jasnosti a zůstane viditelný celou noc od západu do východu Slunce. Jasnost Saturnu dosáhne 0.0 magnitudy a bude jasnější než blízká hvězda Antares (+1.0 magnitudy), ale zase slabší než Mars (-2.0 magnitudy). Jedná se tedy o dokonalou ukázku toho, jaký velký rozdíl je ve skutečnosti mezi stupněm magnitudy v případě, srovnáváte-li jasnost jednotlivého objektu ze tří.

více...    

Kometa viditelná v triedru
Kometa C/2013 X1 (PanSTARRS) je aktuálně viditelná triedry a dalekohledy pro pozorovatele ze severní polokoule před východem Slunce. Kometa mine naší Zemi ve velké vzdálenosti (95 miliónů km) koncem června 2016. Nebeský návštěvník byl v poslední době viditelný z jižní polokoule, nicméně aktuálně se přestěhoval na severní oblohu. Tento příspěvek má vyhledávací mapky a další podrobné informace, které vám pomohou odhalit kometu v nejbližších týdnech! Tento měsíc -- květen 2016, bude kometa viditelná s pomocí optiky jako slabý obláček v souhvězdí Vodnáře -- souhvězdí, které nejlépe vyhledáme na tmavé obloze při pohledu nad jihovýchodní obzor před východem Slunce. Vzhledem k tomu, že se kometa nachází nízko nad obzorem (zhruba 20°), je nutné vybrat pozorovací stanoviště s výhledem nad jihovýchodní obzor bez vizuálních překážek. Kometu objevil havajský dalekohled PanSTARRS 1 v prosinci 2013. Nejblíže Slunci byla kometa 20. dubna 2016 a po průchodu přísluním mine naší Zemi 22. června 2016. V následujících týdnech bude její jasnost velmi rychle klesat. V okamžiku největšího přiblížení k Zemi bude navíc pozorování komety rušit svit Měsíce v úplňku. Aktuální jasnost komety, která se pohybuje kolem 7,3 magnitudy, už nebude pravděpodobně stoupat. Komety se však ukázaly být nepředvídatelné a někdy dojde k neočekávanému zvýšení jasu. Nechme se tedy překvapit a přivítejme posla ze vzdáleného Oortova oblaku.

více...    

Stephen Hawking: Breakthrough Starshot
Slavný fyzik Stephen Hawking a ruský podnikatel Juri Milner oznámili projekt Breakthrough Starshot, jehož cílem je zahájit mezihvězdné vesmírné lety. Třetím členem správní rady projektu je Mark Zuckerberg, zakladatel Facebooku. První cesta lidmi vytvořeného vesmírného plavidla má mířit k nejbližší hvězdě mimo sluneční soustavu, jíž je Alpha Centauri vzdálená 4,37 světelného roku, respektive více než 40 bilionů kilometrů.
     Podrobné informace přináší aktuální vydání ALDEBARAN BULLETINu s článkem Radka Beňa.

více...    

Tetrakvark opět na scéně
Vědci z Fermiho laboratoře, kde je urychlovač částic Tevatron, oznámili důležitý objev. Týká se nové základní částice, takzvaného kvarku. Nový prvek se nazývá tetrakvark a vědcům by mohl pomoci pochopit, jak drží hmota pohromadě. Nový typ kvarku obsahuje čtyři charakteristiky klasických kvarků a antikvarků. Proto se mu říká tetrakvark. Obsahuje čtyři páry kvarků a antikvarků. Vědci ale zatím plně nerozumí struktuře tohoto nového subatomárního prvku. Kvarkové a antikvarkové páry v tetrakvarku dohromady fungují jako jedna částice, ale vědci se snaží pochopit, jak se chovají a jak drží pohromadě. Podle odborníků by pochopení fungování tetrakvarku mohlo napomoci i porozumění tomu, jak drží subatomární částice pohromadě.
     Podrobně o tomto objevu informuje aktuální vydání ALDEBARAN BULLETINu s článkem Petra Kulhánka.

více...    

Komety v těsné blízkosti Země
Dvojice komet s velmi podobnými dráhovými elementy se blíží k naší Zemi. Obě komety prolétnou kolem Země v bezpečné vzdálenosti, nicméně jedna z nich bude prolétat rekordně blízko. Astronomové použijí pro snímkování komet radioteleskopy, zatímco pokročilí amatéři se pokusí zachytit dvojici komet svými kamerami. První z komet, kterou čeká blízký průlet kolem Země, bude kometa 252P/LINEAR 12. Ta prolétne nad zemským povrchem 21. března ve vzdálenosti 5,3 miliónu km. To představuje vzdálenost zhruba 14 krát větší, než obíhá náš nejbližší kosmický soused – Měsíc. Druhá kometa P/2016 BA14 (Pan-STARRS) mine Zemi v ještě menší vzdálenosti. Přelet se uskuteční 22. března a kometa bude pouze 3,5 miliónu km nad zemským povrchem, čili jen 9 měsíčních vzdáleností. To znamená, že průlet komety P/2016 BA14 bude v pozorované historii třetím nejtěsnějším! Astronomové sice už pozorovali celou řadu asteroidů, které prolétaly ještě blíže k zemskému povrchu, ale kometa je něco jiného. Ne, skutečně zde absolutně nehrozí žádné nebezpečí pro planetu Zemi, neboť průlet v 9 měsíčních vzdálenostech je stále velmi bezpečná vzdálenost.
    Budeme moci komety pozorovat? Nejvíce komety obecně zazáří na obloze, pokud se pohybují v blízkosti Slunce. Přestože se kometa P/2016 BA14 přiblíží k Zemi relativně velmi blízko, stále však bude velmi daleko od Slunce. Zcela jistě kometu nespatříme pouhým okem. Průměr kometárního jádra se odhaduje na 430 až 545 metrů. Pokud je tento odhad správný, měla by jasnot komety podle astronomů dosáhnout 12. nebo 13. hvězdné magnitudy. To znamená, že by kometa mohla být viditelná pouze pomocí velkých dalekohledů.

více...    

Pulzary v jádru Galaxie
Mise Fermi se začala připravovat v devadesátých letech minulého století, tehdy ještě pod názvem GLAST (Gamma-ray Large Area Space Telescope). Cílem bylo navázat na výsledky detektoru EGRET na palubě družice Compton (Compton Gamma Ray Observatory – CGRO), který v té době zmapoval nebe v oblasti gama záření. Hlavním přístrojem družice Fermi je teleskop LAT (LAT je akronym Large Area Telescope, tedy teleskop s velkou detekční plochou), umožňující celooblohovou prohlídku zaměřenou na studium astrofyzikálních a kosmologických jevů od aktivních galaktických jader přes pulsary a jiné vysokoenergetické zdroje gama záření až po temnou hmotu. Druhým zařízením na palubě observatoře Fermi je monitor záblesků gama GMB (GBM je opět akronym – Gamma-ray Burst Monitor), určený k pozorování zábleskových zdrojů gama. Vesmírný gama teleskop Fermi byl vypuštěn 11. června 2008. Misi připravila a řídí agentura NASA ve spolupráci s týmy z Francie, Německa, Itálie, Japonska a Švédska. Po vypuštění byl GLAST po veřejné soutěži přejmenován na družici Fermi, jak bývá v NASA zvykem. Celý článek Ivana Havlíčka o objevech teleskopu Fermi právě vychází v ALDEBARAN BULLETINU.

více...    

Gravitační vlny byly konečně polapeny
Vědci objevili gravitační vlny, které způsobila vzdálená kolize dvou černých děr. Jev, který je vyvolal, se odehrál už před dlouhou dobou – obě černé díry se nacházejí ve vzdálenosti zhruba 1,3 miliardy světelných let. Jejich hmotnost se odhaduje na 29 a 36 hmotnosti Slunce. Splynuly do jedné větší s hmotností 62 sluncí. Zbylá energie, která odpovídá hmotě tří Sluncí, byla při této masivní katastrofě ve zlomku vteřiny vyzářena ve formě gravitačních vln. Podrobně o tomto objevu informuje ALDEBARAN BULLETIN s článkem Petra Kulhánka.

více...    

Devátá planeta opět na scéně
V minulém týdnu nás média horečnatě informovala o „objevu deváté planety sluneční soustavy“. Tato zpráva vycházela z článku Konstantina Batygina a Michaela E. Browna s názvem „Evidence for a distant giant planet in the Solar system“, tedy volně přeloženo „Důkaz o přítomnosti vzdálené obří planety ve sluneční soustavě“, publikovaném dne 20. ledna 2016 v renomovaném časopise The Astronomical Journal. Podrobně o tomto objevu informuje ALDEBARAN BULLETIN s článkem Jakuba Rozehnala.

více...    

Novinky z hvězdárny

Hvězdárna o prázdninách:
Pro veřejnost je hvězdárna v ČERVENCI a v SRPNU otevřena
v úterý, středu, čtvrtek a pátek.
Prohlídky hvězdárny začínají v 21:00, 21:30, 22:00, 22:30 hodin.
Hvězdárna bude uzavřena od 19. 7. do 29. 7.

Příměstské tábory:
Příměstské tábory mají možnost navštívit hvězdárnu denně i mimo otevírací dobu podle předem sjednaného termínu.
Objednávky posílejte na e-mail hvezdarna@volny.cz.









Astronomické úkazy v červenci a srpnu

     Na červencové večerní obloze zůstává stále trio Mars, Jupiter a Saturn. Mars uvidíme v první polovině noci, Jupiter jen večer nad západním obzorem a Saturn po většinu noci kromě rána.
     Dne 2. 7. ve 4 hodiny nastane těsná konjunkce Měsíce s Aldebaranem, Aldebaran bude pouze 0,4° severně a ve čtvrtek 28. 7. ve 4 hodiny dojde ke konjunkci Saturnu s Antarem (Antares 6,2° jižně). Seskupení Marsu, Saturnu a Antara budeme moci pozorovat večer na jihozápadě.
     V pondělí 4. 7. v 17 hodin bude Země nejdále od Slunce, a to 152,1 milionu kilometru.

     Srpnovou večerní oblohu opustil Jupiter, spatříme už pouze Mars a Saturn nad jihozápadním obzorem. Dne 24. 8. ve 12 hodin bude Mars v konjunkci se Saturnem (Mars 4,4° jižně) a v 18 hodin s Antarem (Antares 1,8° jižně). Seskupení Marsu, Saturnu a Antara je pozorovatelné večer na jihozápadě a budeme ho moci pozorovat až do konce září.
     Perseidy mají maximum 12. 8. ve 14 hodin. Průměrná hodinová frekvence v maximu je 150 meteorů.

     Měsíc můžeme v červenci na večerní obloze pozorovat od 7. do 18. července. Nejlepší pozorovací podmínky nastanou kolem 12. července, kdy je Měsíc v první čtvrti. V srpnu je pro pozorování Měsíce vhodné období od 8. do 18. srpna. První čtvrt nastává 10. srpna a úplněk 18. srpna.

Předpokladem k pozorování je vždy jasné počasí. Pozorování každého objektu je doprovázeno odborným výkladem, v případě nepříznivého počasí je podán výklad k přístrojovému vybavení kopulí.


Přechod planety Merkur přes sluneční disk 9.5.2016


     Přechod planety přes sluneční disk je astronomický úkaz vznikající stejným mechanismem jako mnohem známější zatmění Slunce. Při zatmění se Měsíc ocitne tak blízko spojnice Slunce – Země, že z pohledu pozorovatele na Zemi částečně nebo úplně zastíní sluneční kotouč. V případě přechodu (neboli tranzitu) planety se poblíž spojnice Slunce-Země ocitne některá z vnitřních planet Sluneční soustavy (Merkur nebo Venuše). Letos 9. května to byl Merkur.


Jedinečná fyzikální show - KAPALKÝ DUSÍK V HLAVNÍ ROLI


     V úterý 19. dubna jsme v rámci předáškového večera uspořádali pro návštěvníky hvězdárny speciální show s kapalným dusíkem. Kapalný dusík je se svojí teplotou -196°C ideálním médiem k provádění řady zajímavých experimentů. Hostem večera byl Mgr. Jakub Rozehnal.


Přednáška Prof. RNDr. Petra Kulhánka - Gravitační vlny


     V Městské hvězdárně proběhla 29. března přednáška věnovaná historickému objevu gravitačních vln na observatoři LIGO. První přímá detekce gravitačních vln je jakýmsi fyzikálním svátkem, je to dlouho očekávaný okamžik, který doslova otevírá další okno do vesmíru.


Školní exkurze


     Návštěva hvězdárny očima malých výtvarníků ...


Noc vědců 2015


     V pátek 25. září jsme se již podesáté připojili se svou prezentací k akci vyhlášenou Evropskou komisí nazvanou NOC VĚDCŮ 2015. Oproti minulým ročníkům jsme změnili místo konání akce a program připravili ve spolupráci s Gymnáziem Václava Beneše Třebízského ve Slaném. Pozorování dalekohledy probíhalo na verandě umístněné v nejvyšším poschodí budovy gymnázia odkud byl pěkný rozhled. Samotné pozorování bohužel narušovala místy oblačnost, ale Měsíc tři dny před úplňkem spatřili všichni zájemci. V průběhu večera se také promítalo pásmo astronomických filmů a zazněla komentovaná prohlídka souhvězdí podzimní oblohy za pomoci 2D planetária.


Pozorování úplného zatmění Měsíce 28.9.2015


     Zhruba mezi třetí a čtvrtou hodinou ranní na svátek sv. Václava jsme měli možnost z našeho území spatřit úplné zatmění Měsíce. Zatmění bylo od roku 2008 až do roku 2029 o jediné, které bylo viditelné v celém svém průběhu. Vyjma samotného zatmění jsme měli být svědky i tzv. superúplňku. Právě 28. září ve 3:47 SELČ, tedy pouhou hodinu před maximem zatmění, prošel totiž Měsíc na své dráze nejblíže k Zemi ve vzdálenosti 356 876 km. Zájem o sledování byl velký. Pozorovatelé ale měli smůlu. Pouze na několik krátkých okamžiků bylo možné spatřit fázi částečního zatmění, jinak většinou Měsíc zakrývala nízká oblačnost.


Prázdniny pod hvězdami
     Každoročně vyrážíme s naší mobilní hvězdárnou na letní tábory, kde s nabídkou odpoledního a večerního astronomického programu seznamujeme děti s vesmírem.


Dovolená s dalekohledem 2015
     V druhé polovině srpna jsme podpořili svou účastí každororoční setkání majitelů astronomické techniky pořádané hvězdárnou v Rokycanech pod názvem Dovolená s dalekohledem 2015, která se konala v Melchiorově Huťi u Úněšova.