Městská hvězdárna ve Slaném je specializovaná instituce, která aktivně přispívá k rozvoji vědy a vědeckých poznatků tím, že pořádá populárně - vzdělávací akce v oblasti astronomie a příbuzných věd, systematicky se věnuje odborně - výzkumné a pozorovatelské činnosti v oblasti proměnných hvězd a exoplanet. Naším cílem je přiblížit poznávání vesmíru všem těm, kteří touží zažít vlastní kouzlo z objevů.





Aktuality z astronomie

Fantastický Saturn se předvádí v opozici
Jsme uprostřed planetární renesance. Vyjděte jakýkoliv jasný večer ven a může spatřit Jupiter nad jihozápadem a jasný Mars nad korunami stromů nad jihovýchodem. Na scéně se však obvuje další jasný objekt nalevo od Rudé planety -- Saturn! Zatímco se Mars podobá Zemi v mnoha ohledech a uvažujeme o možnostech vzniku života na jeho povrchu, tak Saturn je daleko více cizí. Je více než 9ktrát větší než naše planeta, nemá pevný povrch až do té chvíle, než byste skrz několik tisíc kilometrů silnou oblačností pronikli k jeho pevnému jádru. Pro lepší pochopení -- srdce pána prstenců je ve složení směsi tekutého kovového vodíku a skal, která také netvoří souvislou pevnou vrstvu. A samotná atmosféra -- 75% vodík a 25% hélium. To je to zkrátka podivné, ačkoliv nikoli překvapující. Saturn byl formován ve vnějších oblastech Sluneční soustavy, kde bylo dost materiálu pro stavbu planet -- ledu a kamení. Jakmile protoplanetární jádro dostatečně zmohutnělo, mohlo si lépe držet lehčí plynné složky. Maličká Země ztratila většinu jakýchkoliv prvotních plynných složek. Saturn je jediná planeta, která aby plavala na vodě! Za předpokladu, že máme vodní nádrž dostatečně velkou na to, abychom to mohli zkusit. Průměrná hustota Saturnu je totiž pouze 0,6873 g/cm3.
     Příští pátek (1. června) dosáhne Saturn své opozice vůči Slunci podobně, jako to udělal minulou neděli Mars. V tento den bude zároveň nejblíže Zemi pri tento rok, dosáhne nejvyšší jasnosti a zůstane viditelný celou noc od západu do východu Slunce. Jasnost Saturnu dosáhne 0.0 magnitudy a bude jasnější než blízká hvězda Antares (+1.0 magnitudy), ale zase slabší než Mars (-2.0 magnitudy). Jedná se tedy o dokonalou ukázku toho, jaký velký rozdíl je ve skutečnosti mezi stupněm magnitudy v případě, srovnáváte-li jasnost jednotlivého objektu ze tří.

více...    

Kometa viditelná v triedru
Kometa C/2013 X1 (PanSTARRS) je aktuálně viditelná triedry a dalekohledy pro pozorovatele ze severní polokoule před východem Slunce. Kometa mine naší Zemi ve velké vzdálenosti (95 miliónů km) koncem června 2016. Nebeský návštěvník byl v poslední době viditelný z jižní polokoule, nicméně aktuálně se přestěhoval na severní oblohu. Tento příspěvek má vyhledávací mapky a další podrobné informace, které vám pomohou odhalit kometu v nejbližších týdnech! Tento měsíc -- květen 2016, bude kometa viditelná s pomocí optiky jako slabý obláček v souhvězdí Vodnáře -- souhvězdí, které nejlépe vyhledáme na tmavé obloze při pohledu nad jihovýchodní obzor před východem Slunce. Vzhledem k tomu, že se kometa nachází nízko nad obzorem (zhruba 20°), je nutné vybrat pozorovací stanoviště s výhledem nad jihovýchodní obzor bez vizuálních překážek. Kometu objevil havajský dalekohled PanSTARRS 1 v prosinci 2013. Nejblíže Slunci byla kometa 20. dubna 2016 a po průchodu přísluním mine naší Zemi 22. června 2016. V následujících týdnech bude její jasnost velmi rychle klesat. V okamžiku největšího přiblížení k Zemi bude navíc pozorování komety rušit svit Měsíce v úplňku. Aktuální jasnost komety, která se pohybuje kolem 7,3 magnitudy, už nebude pravděpodobně stoupat. Komety se však ukázaly být nepředvídatelné a někdy dojde k neočekávanému zvýšení jasu. Nechme se tedy překvapit a přivítejme posla ze vzdáleného Oortova oblaku.

více...    

Stephen Hawking: Breakthrough Starshot
Slavný fyzik Stephen Hawking a ruský podnikatel Juri Milner oznámili projekt Breakthrough Starshot, jehož cílem je zahájit mezihvězdné vesmírné lety. Třetím členem správní rady projektu je Mark Zuckerberg, zakladatel Facebooku. První cesta lidmi vytvořeného vesmírného plavidla má mířit k nejbližší hvězdě mimo sluneční soustavu, jíž je Alpha Centauri vzdálená 4,37 světelného roku, respektive více než 40 bilionů kilometrů.
     Podrobné informace přináší aktuální vydání ALDEBARAN BULLETINu s článkem Radka Beňa.

více...    

Tetrakvark opět na scéně
Vědci z Fermiho laboratoře, kde je urychlovač částic Tevatron, oznámili důležitý objev. Týká se nové základní částice, takzvaného kvarku. Nový prvek se nazývá tetrakvark a vědcům by mohl pomoci pochopit, jak drží hmota pohromadě. Nový typ kvarku obsahuje čtyři charakteristiky klasických kvarků a antikvarků. Proto se mu říká tetrakvark. Obsahuje čtyři páry kvarků a antikvarků. Vědci ale zatím plně nerozumí struktuře tohoto nového subatomárního prvku. Kvarkové a antikvarkové páry v tetrakvarku dohromady fungují jako jedna částice, ale vědci se snaží pochopit, jak se chovají a jak drží pohromadě. Podle odborníků by pochopení fungování tetrakvarku mohlo napomoci i porozumění tomu, jak drží subatomární částice pohromadě.
     Podrobně o tomto objevu informuje aktuální vydání ALDEBARAN BULLETINu s článkem Petra Kulhánka.

více...    

Komety v těsné blízkosti Země
Dvojice komet s velmi podobnými dráhovými elementy se blíží k naší Zemi. Obě komety prolétnou kolem Země v bezpečné vzdálenosti, nicméně jedna z nich bude prolétat rekordně blízko. Astronomové použijí pro snímkování komet radioteleskopy, zatímco pokročilí amatéři se pokusí zachytit dvojici komet svými kamerami. První z komet, kterou čeká blízký průlet kolem Země, bude kometa 252P/LINEAR 12. Ta prolétne nad zemským povrchem 21. března ve vzdálenosti 5,3 miliónu km. To představuje vzdálenost zhruba 14 krát větší, než obíhá náš nejbližší kosmický soused – Měsíc. Druhá kometa P/2016 BA14 (Pan-STARRS) mine Zemi v ještě menší vzdálenosti. Přelet se uskuteční 22. března a kometa bude pouze 3,5 miliónu km nad zemským povrchem, čili jen 9 měsíčních vzdáleností. To znamená, že průlet komety P/2016 BA14 bude v pozorované historii třetím nejtěsnějším! Astronomové sice už pozorovali celou řadu asteroidů, které prolétaly ještě blíže k zemskému povrchu, ale kometa je něco jiného. Ne, skutečně zde absolutně nehrozí žádné nebezpečí pro planetu Zemi, neboť průlet v 9 měsíčních vzdálenostech je stále velmi bezpečná vzdálenost.
    Budeme moci komety pozorovat? Nejvíce komety obecně zazáří na obloze, pokud se pohybují v blízkosti Slunce. Přestože se kometa P/2016 BA14 přiblíží k Zemi relativně velmi blízko, stále však bude velmi daleko od Slunce. Zcela jistě kometu nespatříme pouhým okem. Průměr kometárního jádra se odhaduje na 430 až 545 metrů. Pokud je tento odhad správný, měla by jasnot komety podle astronomů dosáhnout 12. nebo 13. hvězdné magnitudy. To znamená, že by kometa mohla být viditelná pouze pomocí velkých dalekohledů.

více...    

Pulzary v jádru Galaxie
Mise Fermi se začala připravovat v devadesátých letech minulého století, tehdy ještě pod názvem GLAST (Gamma-ray Large Area Space Telescope). Cílem bylo navázat na výsledky detektoru EGRET na palubě družice Compton (Compton Gamma Ray Observatory – CGRO), který v té době zmapoval nebe v oblasti gama záření. Hlavním přístrojem družice Fermi je teleskop LAT (LAT je akronym Large Area Telescope, tedy teleskop s velkou detekční plochou), umožňující celooblohovou prohlídku zaměřenou na studium astrofyzikálních a kosmologických jevů od aktivních galaktických jader přes pulsary a jiné vysokoenergetické zdroje gama záření až po temnou hmotu. Druhým zařízením na palubě observatoře Fermi je monitor záblesků gama GMB (GBM je opět akronym – Gamma-ray Burst Monitor), určený k pozorování zábleskových zdrojů gama. Vesmírný gama teleskop Fermi byl vypuštěn 11. června 2008. Misi připravila a řídí agentura NASA ve spolupráci s týmy z Francie, Německa, Itálie, Japonska a Švédska. Po vypuštění byl GLAST po veřejné soutěži přejmenován na družici Fermi, jak bývá v NASA zvykem. Celý článek Ivana Havlíčka o objevech teleskopu Fermi právě vychází v ALDEBARAN BULLETINU.

více...    

Gravitační vlny byly konečně polapeny
Vědci objevili gravitační vlny, které způsobila vzdálená kolize dvou černých děr. Jev, který je vyvolal, se odehrál už před dlouhou dobou – obě černé díry se nacházejí ve vzdálenosti zhruba 1,3 miliardy světelných let. Jejich hmotnost se odhaduje na 29 a 36 hmotnosti Slunce. Splynuly do jedné větší s hmotností 62 sluncí. Zbylá energie, která odpovídá hmotě tří Sluncí, byla při této masivní katastrofě ve zlomku vteřiny vyzářena ve formě gravitačních vln. Podrobně o tomto objevu informuje ALDEBARAN BULLETIN s článkem Petra Kulhánka.

více...    

Devátá planeta opět na scéně
V minulém týdnu nás média horečnatě informovala o „objevu deváté planety sluneční soustavy“. Tato zpráva vycházela z článku Konstantina Batygina a Michaela E. Browna s názvem „Evidence for a distant giant planet in the Solar system“, tedy volně přeloženo „Důkaz o přítomnosti vzdálené obří planety ve sluneční soustavě“, publikovaném dne 20. ledna 2016 v renomovaném časopise The Astronomical Journal. Podrobně o tomto objevu informuje ALDEBARAN BULLETIN s článkem Jakuba Rozehnala.

více...    

Meteorický roj Kvadrantidy 2016
Meteorický roj Kvadrantidů pokaždé tím prvním rojem, který v novém roce můžeme spatřit, a rok 2016 nebude výjimkou. Dobrou zprávou je také to, že ubývající srpek měsíce by neměl spršku meteorů nijak výrazně rušit. A nyní méně optimistické zprávy. Ačkoliv Kvadrantidy produkují kolem 50 a více meteorů za hodinu pozorovaných na tmavé obloze, tak jejich maximum bývá jen velmi krátké, zpravidla pouze několik hodin. Hlavní pozorovatelská aktivita by se tedy měla soustředit hlavně od 3.1. (23h SEČ) až do 4.1. (3h SEČ). Radiant Kvadrantid se nachází v severní části souhvězdí Pastevce (Bootes), poblíž hranice tohoto souhvězdí se souhvězdími Herkula (Hercules). Meteorický roj Kvadrantid má nejvyšší zastoupení jasných meteorů ze známých rojů, dokonce vyšší než Geminidy nebo Perseidy. Přejeme jasnou oblohu a pěkný výhled!

více...    

Země nejblíže Slunci
Naše planeta dosáhne 3. ledna nejmenší vzdálenosti od Slunce v tomto roce. Tomuto okamžiku říkáme, že se Země nachází v přísluní (perihéliu). V neděli 3. 1. v 0:49 hodin SEČ nás bude od Slunce dělit pouhých 147,1 miliónu kilometru. Výraz „perihelion“ (přísluní) pochází z řeckých slov peri (blízko) a helios (slunce).
     Zeměje nejblíže ke Slunci každý rok začátkem ledna, kdy panuje na severní polokouli zima. Naopak nejdále od Slunce je naše Země začátkem července, kdy je na severní polokouli letní období.
     Země je začátkem ledna zhruba o 5 miliónů km blíže než začátkem července. Nejedná se přitom o nějaký ohromný rozdíl ve vzdálenosti. Není to dokonce dost na to, aby tento rozdíl způsobil změnu ročních období na Zemi.

více...    

Astronomické úkazy roku 2016
Stojíme na prahu roku 2016, který pro nás připravil spoustu zajímavých objektů a jevů k pozorování. Více se dočtete v článku Lenky Soumarové v letošním prvním čísle ALDEBARAN BULLETINU.
Příjemné počtení a hezký Nový rok.

více...    

Čínská sonda k detekci skryté hmoty úspěšně odstartovala
Ve čtvrtek 17. 12. odstartovala první sonda ze série plánovaných vědeckých misí. Sonda byla vynesena na oběžnou dráhu, kde bude jejím cílem studovat energetické částice kosmického záření ze skrytých signálů hypotetických částic skryté hmoty, které unikají detekci už celá desetiletí. Sonda s názvem DAMPE (The Dark Matter Particle Explorer) je první astrofyzikální observatoří, kterou vyslala Čína na oběžnou dráhu Země. Sonda je vybavena citlivým detektorem gama částic - elektronů a vysoce energetických částic kosmického záření. Detektor umožní analyzovat částice, jež byly urychleny v kosmickém prostředí, změřit jejich energii, směr odkud přicházejí, ale také jejich elektrický náboj. Vědci doufají, že se jim podaří nalézt stopy skryté hmoty, možná dokonce klíčový proces anihilace, který by měl podle předpokladu stát za srážkou subatomárních částic doprovázen sekundární dávkou záření. Kosmické záření, které by mohlo být emitováno touto anihilací, se šíří vesmírem rychlostí blízkou rychlosti světla. Vědci plánují rozlišit v jemných signálech skryté uvnitř vysoce energetických částic informace o původu skryté hmoty. Podle posledních měření je nyní ve vesmíru temné hmoty kolem 23 %, zatímco nám známá baryonová hmota, z níž je složena většina objektů, které můžeme přímo či nepřímo pozorovat, tvoří jen 4 %!

více...    

Jak spatříme poměrně jasnou kometu Catalina?
Kometu C/2013 US10 (Catalina) můžeme na prosincové obloze nejlépe spatřit před východem slunce jako slabý mlhavý obláček pomocí triedru. Kdy a kde bych měl začít pozorovat? V prosinci vyhledáme pozici komety přímo tam, kde se nad obzorem za hodinu a půl objeví i Slunce. Několik dnů v řadě takto vyhledáme poměrně snadno nejjasnější kometu tohoto roku. Podle předpokladů bychom mohli kometu takto snadno pozorovat minimálně do konce prosince. Nicméně i začátkem nového roku na naší obloze zůstane. Ačkoli původně objekt viditelný v lednu hlavně v předjitří, postupně se stane kometa i návštěvníkem noční oblohy. Připomeňme si jen, že kometa nezůstává nehybně ve hvězdném poli, ale pohybuje se velmi pomalu přes nebeskou klenbu - přesouvá se mezi jednotlivými souhvězdími. Takže jasnou oblohu a pěkný výhled!

více...    

Halloweenský asteroid proletí kolem Země
Velký blízkozemní asteroid pojmenovaný 2015 TB145, který byl nedávno objeven pomocí dalekohledu Pan-STARRS1 provozovaný Havajskou univerzitou, proletí 31. října v blízkosti Země. Planetka proletí kolem Země v bezpečné vzdálenosti, jen o něco větší než obíhá náš Měsíc. Obyvatelům Země tedy nic nehrozí. Objekt nicméně bude možné sledovat i běžnými amatérskými dalekohledy při nočním pozorování. Pokud nás nezradí říjnové počasí, tak budeme mít dvě pozorovací okna, při kterém bude možné planetku spatřit běžnými amatérskými dalekohledy. První možnost se naskytne v noci z 30. na 31. října, tou dobou se bude pohybovat na rozhraní souhvězdí Býka a Orionu. Jasnost blízkozemního asteroidu bude okolo 12. hvězdné velikosti. Navíc pozorování bude velmi silně rušeno Měsícem krátce po úplňku. Ten bude méně než 20 ° od planetky, takže na její spatření bude potřeba dalekohled o průměru alespoň 20 cm.

více...    

Hvězda KIC 8462852 v centru pozornosti
Kosmický dalekohled Kepler zaznamenal řadu nepravidelných zákrytů kolem jednoho ze svých cílů, hvězdy pojmenované KIC 8462852. Dosud však nebyly vysvětleny žádným přirozeným jevem, který stojí za podivnými poklesy jasnosti hvězdy. Obrázek ukazuje fotometrická pozorování hvězdy 12. magnitudy, která pořídil Keplerův dalekohled za pětileté období. Několik sporadických poklesů jasnosti ve výsledcích naznačují, že světlo hvězdy je zakrýváno dosud neznámým objektem. Žlutou barvou je zvýrazněna část měření, kterou Kepler pořídil od února do dubna 2013. Dvacetidenní úseky z této oblasti jsou uvedeny na třech samostatných grafech dole. Na první pohled je patrné, že se měření od sebe nápadně liší. Náhodné a nepravidelné poklesy jasnosti hvězdy s jistotou totiž nezpůsobuje obíhající exoplaneta. Vysvětlení, co ve skutečnosti zakrývá hvězdu, zatím nemáme.

více...    

Novinky z hvězdárny

Pořady pro děti:
v úterý 3. 5. v 18:30 hod.
JAK KOMETKA ŠLA DO SVĚTA





Pořady pro děti:
v úterý 31. 5. v 18:30 hod.
MĚSÍC U KREJČÍHO





Pořady pro dospělé:
v úterý 10. 5. v 18:30 hod.
PETR A PAVLA NA JAŘE





Pořady pro dospělé:
v úterý 17. 5. v 18:30 hod.
NEJVĚTŠÍ Z OBRŮ





Pořady pro dospělé:
v úterý 24. 5. v 18:30 hod.
MĚSÍC - SEN A SKUTEČNOST







Astronomické úkazy v květnu

     Květnová obloha bude patřit Marsu. Na obloze ho spatříme po celou noc, protože na 22. 5. 12 hodin připadá jeho opozice se Sluncem. Jedná se o blízkou opozici (planeta je při ní blízko Slunce), ale bude nízko nad obzorem. Mars se Zemi nejvíce přiblíží na 0,503 au v pondělí 30. 5. ve 23 hodin. Planeta kolem opozice kulminuje 18,5° nad obzorem, dosahuje jasnosti -2,1 mag a nedaleko ní můžeme vyhledat Saturn a Antares. Saturn bude na obloze také po celou noc, protože se blíží jeho opozice a Jupiter je vidět většinu noci kromě rána.
     V pondělí 9. 5. v 16 hodin bude Merkur v dolní konjunkci. V takovém případě je planeta zcela nepozorovatelná. Spatříme ji pouze tehdy, pokud se nachází v blízkosti uzlu své dráhy a navíc pouze jako černou tečku přecházející přes Slunce. Přechod Merkuru přes sluneční disk je úkaz odehrávající se asi 14× za století. Naposledy jsme ho od nás mohli pozorovat 7. 5. 2003 a ten příští připadá na 11. listopadu 2019. Ten letošní budeme moci pozorovat téměř v celém průběhu. Začne krátce po poledni vysoko nad jižním obzorem a budeme ho moci pozorovat do západu Slunce. Až bude Merkur sluneční disk opouštět, bude už Slunce pod naším obzorem.
     Měsíc můžeme na večerní obloze pozorovat od 10. do 20. května. Nejlepší pozorovací podmínky nastanou kolem 13. května, kdy je Měsíc v první čtvrti. Toto období je vhodné zejména pro pozorování povrchových útvarů na Měsíci, neboť na rozhraní mezi osvětlenou a tmavou polokoulí (na tzv. terminátoru) útvary vrhají zřetelné stíny. Tehdy, na rozdíl od úplňku (nastává 21. května), vynikne plastičnost měsíčního povrchu.

Předpokladem k pozorování je vždy jasné počasí. Pozorování každého objektu je doprovázeno odborným výkladem, v případě nepříznivého počasí je podán výklad k přístrojovému vybavení kopulí.


Přechod planety Merkur přes sluneční disk 9.5.2016


     Přechod planety přes sluneční disk je astronomický úkaz vznikající stejným mechanismem jako mnohem známější zatmění Slunce. Při zatmění se Měsíc ocitne tak blízko spojnice Slunce – Země, že z pohledu pozorovatele na Zemi částečně nebo úplně zastíní sluneční kotouč. V případě přechodu (neboli tranzitu) planety se poblíž spojnice Slunce-Země ocitne některá z vnitřních planet Sluneční soustavy (Merkur nebo Venuše). Letos 9. května to byl Merkur.


Jedinečná fyzikální show - KAPALKÝ DUSÍK V HLAVNÍ ROLI


     V úterý 19. dubna jsme v rámci předáškového večera uspořádali pro návštěvníky hvězdárny speciální show s kapalným dusíkem. Kapalný dusík je se svojí teplotou -196°C ideálním médiem k provádění řady zajímavých experimentů. Hostem večera byl Mgr. Jakub Rozehnal.


Přednáška Prof. RNDr. Petra Kulhánka - Gravitační vlny


     V Městské hvězdárně proběhla 29. března přednáška věnovaná historickému objevu gravitačních vln na observatoři LIGO. První přímá detekce gravitačních vln je jakýmsi fyzikálním svátkem, je to dlouho očekávaný okamžik, který doslova otevírá další okno do vesmíru.


Školní exkurze


     Návštěva hvězdárny očima malých výtvarníků ...


Noc vědců 2015


     V pátek 25. září jsme se již podesáté připojili se svou prezentací k akci vyhlášenou Evropskou komisí nazvanou NOC VĚDCŮ 2015. Oproti minulým ročníkům jsme změnili místo konání akce a program připravili ve spolupráci s Gymnáziem Václava Beneše Třebízského ve Slaném. Pozorování dalekohledy probíhalo na verandě umístněné v nejvyšším poschodí budovy gymnázia odkud byl pěkný rozhled. Samotné pozorování bohužel narušovala místy oblačnost, ale Měsíc tři dny před úplňkem spatřili všichni zájemci. V průběhu večera se také promítalo pásmo astronomických filmů a zazněla komentovaná prohlídka souhvězdí podzimní oblohy za pomoci 2D planetária.


Pozorování úplného zatmění Měsíce 28.9.2015


     Zhruba mezi třetí a čtvrtou hodinou ranní na svátek sv. Václava jsme měli možnost z našeho území spatřit úplné zatmění Měsíce. Zatmění bylo od roku 2008 až do roku 2029 o jediné, které bylo viditelné v celém svém průběhu. Vyjma samotného zatmění jsme měli být svědky i tzv. superúplňku. Právě 28. září ve 3:47 SELČ, tedy pouhou hodinu před maximem zatmění, prošel totiž Měsíc na své dráze nejblíže k Zemi ve vzdálenosti 356 876 km. Zájem o sledování byl velký. Pozorovatelé ale měli smůlu. Pouze na několik krátkých okamžiků bylo možné spatřit fázi částečního zatmění, jinak většinou Měsíc zakrývala nízká oblačnost.


Prázdniny pod hvězdami
     Každoročně vyrážíme s naší mobilní hvězdárnou na letní tábory, kde s nabídkou odpoledního a večerního astronomického programu seznamujeme děti s vesmírem.


Dovolená s dalekohledem 2015
     V druhé polovině srpna jsme podpořili svou účastí každororoční setkání majitelů astronomické techniky pořádané hvězdárnou v Rokycanech pod názvem Dovolená s dalekohledem 2015, která se konala v Melchiorově Huťi u Úněšova.